Tedy přesněji - bylo jich třináct - pokud počítám i vstupní svěží Grüner Veltliner 2005 - jaksi mimo soutěž. Milan Žíla z dovozní společnosti MBM Blatná nám ve Viničním altánu v pražské Gröbovce představil pěknou paletu rakouských vín - ze sedmi vinařství a pěti tamních oblastí. A když pominu příjemný „zavíňovací“ veltlínek, mohli jsme ochutnat sedm bílých a pět červených vín.
Vyrovnanou kvalitu jsem očekával, v poslední době jsme měl to štěstí,
že jsem nenarazil na žádné špatné rakouské víno - a že jsem jich v několika oblastech Rakouska, na veletrhu ve Vídni i na různých, ať již tradičních pražských prezentacích, nebo během ochutnávek našich dovozních společností, ochutnal pár stovek. Mohl jsem mít štěstí, ale u rakouských vinařů je velmi pravděpodobné.
Většina ochutnávaných vín pocházela od menších vinařů, kteří nejsou u nás tolik známí, až na vinařství Gerharda a Brigitte Pittnauerových z oblasti Neusiedlersee. Jejich vína mají velkou váhu nejen v Rakousku. O jejich kvalitě svědčí také skvělá hodnocení v nejnovějšího vydání prestižního průvodce rakouskými víny Falstaff.
Oblast Kamptalu se může pochlubit nádhernými bílými víny, ostatně svá vína tady produkuje hvězda rakouského vinařství Willi Bründlmayer. Welschriesling 2004 z vinařského dvora Godfried Steinschaden to jen potvrdil. Není to sice nějaká absolutní špička, ale velmi pěkné, ovocné a svěží víno s lehkým zakulacením. V chuti přecházelo v závěru do jemných lipových tónů. Lehké
a příjemně pitelné. Zato Grüner Veltliner 2005 z vinařství Gloxner v oblasti Wagram-Donauland je již z jiné kategorie. Vždyť také patří do říše (Private Weingüter) špičkového vinaře Rudolfa Bründlmayera. Tento atraktivně ovocný, nesmírně svěží a dokonale vyvážený veltlín získal od Falstaffa
88 bodů! A přibližně stejně si ho cením i já.
Neméně potěšení mi způsobil i Sauvignon Blanc 2004 z Weinbau Rosner (oblast Carnuntum) Delikátní a lákavá vůně a chuť (hluchavka, jemné bezinky, svěží listy černého rybízu), suché víno nesmírně pikantní a s delší dochutí. Mimořádně lahodné! Po něm pak Chardonnay 2004 ze stejného vinařství působilo trošku nudně, zdálo se mi, že trošku rychleji v chuti odchází... Následující Rivaner (synonymum pro Müller-Thurgau) 2004 lieblich
z Weingut Faller (oblast Traisental) byl sice polosladký, ale přece
jen zajímavý bohatou ovocnou chutí s nádechem bylin. Mít o trošku více kyselin, pak by to bylo docela zajímavé víno.
Prvním červeným vínem byla „jednoduchá“ Frankovka - Blaufrankisch 2004
z Weingut Rebhof Sommer (oblast Neusiedlersee-Hügelland). Takovou „obyčejnou“ bych však přál většině moravských vinařů. Suché víno plné dobře uleželých tmavých peckovin ve vůni i chuti, pěkně sametové. Zaujmou višně s stopy mleté červené papričky v závěru. Jen o krátký fous lepší
se mi zdálo Zweigeltrebe 2003 z vinařství Faller v Trainsentalu. Tato „Římská brána“ (Römertor) z panenské sklizně byla pěkně vyvážená, opět plná tmavých peckovin v sametovém kabátku. Vysoký extrakt (25,5 gramů) dodával vínu plné tělo, které jste si ještě dlouho po polknutí zapamatovali. Naproti tomu Maximus Zweigelt 2004 z Weingut Rosner (Carnuntum)
byl u něco sušší, ale působil vyzráleji a trošku elegantněji. Neměl tak silný nástup, ale držel si svoji vysokou úroveň, ozdobenou višničkami, pěkně dlouho.
Velmi mne překvapil Blauburger 2004 z Weingut Deiblhof (opět z říše Rudolfa Bründlmayera). Tento kříženec Modrého Portugalu a Frankovky měl kupodivu trošku vyšší zbytkový cukr, než by se zdálo (5,3 g), ale byl dokonale vyvážený a zakulacený. Jemná chuť marmeládového tmavého ovoce (cítil jsem v něm i je stopu vlašských ořechů) byla ukryta s pěkně zakulaceném těle.
Pinot Noir Klassik 2003 z věhlasného vinařství Gerharda a Brigitte Pittnauerových z neméně slavné vinařské obce Gols (oblast Neusiedlersee) byl opět krůčkem výš. Nezvyklé nízký zbytkový cukr nebyl v jeho ovocném těle vůbec znát. Bohatě tmavé ovoce bylo doprovázeno výraznými vanilkovými tóny - výsledek pobytu v bariku. Z počátku byly dub poněkud výraznější, postupně se však víno otevíralo a v závěru byla vanilka velmi jemná a příjemná. Pro mne byl vrcholem večera Red Pitt 2004, atraktivní cuvée ze stejného vinařství. Základ Zweigeltrebe (60 %), dále Svatovavřinecké (25 %), Cabernet Sauvignon (13 %) a ještě malý zbyteček Merlotu. Ideálně vyvážené víno, bohatě ovocné, dubem milostně políbené, mohutné, ale hladké. Na střední Evropu naprosto skvělé červené!
Vždyť také získalo od Falstaffa 89 bodů...
Závěrečná sladká tečka nemohla zklamat, což se jen potvrdilo. Chardonnay Beerenauslese z Weingut Rebhoff Sommer mělo sice 132 gramů zbytkového cukru, ale bylo ovocné, medové a plné hrozinek. Díky krásné pikantnosti jsem si toto sladké botrytické víno docela vychutnal i po skvělém cuvée od „Pitta“. Byla to dokonalá tečka za velmi přívětivými víny. A tak se již můžeme těšit
na květnové druhé kolo s rakouskými víny v podání dovozců z MBM Blatná.
Text a fotografie Libor Chlupatý